KOZÍ MLÉKO

 

Vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA):

Bílkoviny kozího mléka v kozích formulích jsou vhodné a dostačující jako zdroj bílkovin v počátečním i pokračovacím kojeneckém mléce (formuli) [7].

 

Proč je kozí mléko tak prospěšné? 

  • Oproti kravskému mléku je kozí mléko mnohem snáze stravitelné díky jinému složení a struktuře tuku, které se přibližuje uspořádání u mléka mateřského;
  • obsahuje rovněž oligosacharidy se složením podobným oligosacharidům mateřského mléka, které fungují ve střevech jako prebiotika podporující růst probiotické mikroflóry, především bifidobakterií – ty podporují trávení, vstřebávání minerálních látek potřebných k růstu a celkovou odolnost organismu;
  • kozí mléko obsahuje oproti kravskému také velmi malý podíl αs1­kaseinu a relativně vyšší zastoupení ß­kaseinu, tím se kozí mléko přibližuje více k mléku mateřskému než mléko kravské a snižuje se tak riziko vzniku intolerance živočišných bílkovin;
  • kozí mléko vykazuje protizánětlivé účinky a posiluje imunitní systém.

 

Kojenecké kozí mléko obsažené v Kozích kaších je fortifikované, což znamená, že je doplněné o složky, které neupravenému kozímu mléku chybí - tj. o vitamín B12, kyselinu listovou a o železo.

Vše v množství odpovídajícím doporučeným denním dávkám, které kojenci a malé děti potřebují.

 

Rozdíl mezi kravským a kozím mlékem

Hlavní rozdíl mezi kozím a kravským mlékem spočívá především v rozdílném proteinovém profilu, který odpovídá i jiným imunitním reakcím organismu po orálním podání. Rozdílné výsledky studií lze dát do souvislosti právě s měnící se hodnotou αs1-kaseinu, proměnnou podle druhu plemena koz a typu krmení. Ne všechna kozí mléka obsahují velmi nízkou hladinu αs1-kaseinu, a tak se intenzita alergické reakce může lišit [1].

Z hlediska stravitelnosti nízký obsah αs1-kaseinu v  kozím mléce vede k vytvoření měkčí tráveniny během trávicích procesů [2] a může zajistit snadnější odbourání ß-laktoglobulinu [3]. I tento jev může být klíčovým faktorem nízkého potenciálu alergických reakcí působením proteinů kozího mléka. Kozí mléko obsahuje podobné množství ß-laktoglobulinu jako kravské mléko, ale ß-laktoglobulin přítomný v kozím mléce je mnohem snáze stravitelný než kravský, což vede při konzumaci kozího mléka k menším proteinovým reziduím zůstávajícím ve střevě po ukončení činnosti trávicích enzymů [4].

Kozí mléko obsahuje oproti kravskému velmi malý podíl αs1-kaseinu a relativně vyšší zastoupení β-kaseinu, což z hlediska kaseinového profilu přibližuje kozí mléko více k mléku mateřskému.

Graf kaseinového profilu mateřského, kozího a kravského mléka

U jedinců ohrožených alergií na kravskou, ev. jinou živočišnou bílkovinu je vždy nutné postupovat podle doporučení ESPGHAN a ESPACI. Avšak vzhledem k tomu, že ani speciální kojenecká mléka určená k výživě kojenců s rizikem potravinové alergie (intolerance kravských bílkovin) nejsou vždy bez rizika (zhruba u 10 % kojenců i při podávání HA-formulí manifestují alergické reakce na kravské proteiny [5], [6]), mohou především příkrmy na bázi kozího mléka nalézt své místo ve výživě kojenců a  malých dětí s  rizikem potravinové alergie při dodržení všech standardních postupů.

Reference:
[1] Prosser C (2004). Characteristics and benefits of goat milk as a base for infant formula. Paper presented at the Korean Society of Pediatric Gastroenterology and Nutrition Conference, Seoul, Korea, April 2004.
[2] Clark S & Sherbon JW (2000). Alphas1-casein, milk composition and coagulation properties of goat milk. Small Ruminant Research 2000, 38:123-134.
[3] Bevilacqua C et al (2001). Goats’ milk of defective alpha(s1)-casein genotype decreases intestinal and systemic sensitisation to beta-lactoglobulin in guinea pigs. Journal of Dairy Research, 68:217-227.
[4] Prosser C et al (2003). Digestion of milk proteins from cow or goat milk infant formula. Poster paper presented at the 11th Asian Congress of Paediatrics, Bangkok, Thailand, 2-7 November 2003.
[5] Frühauf P., Pediatr. pro Praxi, 2006; 3: 150-152.
[6] Schwartz RH, Amonette MS, Mattson L, Peers LB, Witherly SA.,J Allergy Clin Immunol 1992; 89 (Part 2).

[7] EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies (NDA); Scientific Opinion on the suitability of goat milk protein as a source of protein in infant formulae and in follow-on formulae. EFSA Journal 2012;10(3):2603. [18 pp.]. doi:10.2903/j.efsa.2012.2603. Available online: www.efsa.europa.eu/efsajournal.

 

Upozornění: Mateřské mléko je ideální výživou kojenců. Počáteční mléčnou kojeneckou výživu doporučuje lékař nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy, farmacie nebo péče o matku a dítě.
Kojenecké kozí mléko obsažené v Kozích kaších může na počátku zavádění vést k řidší stolici, což je přirozený jev. Avšak po 2 – 3 dnech podávání dojde k normalizaci.

© GOLDIM 2017 | Created by ATYP 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace